Popis
Dorůstá obvykle délky 30 cm, maximálně do 45 cm. Zbarven je nenápadně hnědě, s jedním, dvěma, nebo i třemi tmavými pruhy a modročerným břichem u samic, samci mívají břicho spíše břidlicově šedé, často se žlutavou kresbou. Slepýš však může být svým zbarvením i kresbou značně variabilní, někteří jedinci mají nádech spíše do žluta, jiní naopak přecházejí až do červenavého odstínu mědi. Někteří samci mají nádherné blankytně modré skvrny na bocích.
Výskyt
Je rozšířen prakticky po většině území Evropy, od Pyrenejského poloostrova až po Kavkaz a Ural. V Irsku, na Krymu, na jihu Španělska a některých středomořských ostrovech se nevyskytuje, chybí též v severní Skandinávii a Laponsku. Mimo Evropu se vyskytuje v severním Turecku, Íránu a severní Africe.
Slepýš křehký žije téměř na celém území ČR, od nížin až po víc jak 1000 m n. m., nejpočetnější populace však vytváří zhruba od 400 do 700 m n. m. V Česku se běžně vyskytují v lesích na pasekách, v křovinatých stráních i na loukách od nížin až do horských poloh. Slepýši žijí skrytě, přes den se ukrývají pod kameny, v pařezech, pod listím a teprve za soumraku vylézají ven. Objevují se zejména po dešti, kdy na zemi pátrají po dešťovkách a slimácích. Také březí samičky lze zastihnout při slunění.
Potrava
Potravou slepýšů jsou z větší části žížaly a slimáci, případně i různí členovci, larvy a červi přiměřené velikosti.
Rozmnožování
Páření probíhá krátce po probuzení ze zimního spánku, k rození mláďat dochází na přelomu července a srpna, výjimečně k němu může u některých populací dojít až počátkem září. Samice mohou mít až 15 mláďat, výjimečně i více. Slepýš křehký je vejcoživorodý, vaječný vývoj probíhá v těle samice a mláďata se klubou při průchodu vejce kloakou.
Zajímavosti
V případě nebezpečí slepýš může odhodit část ocasu, který s sebou ještě nějakou chvíli mrská. Slepýši ocas po čase částečně regeneruje. Tomuto jevu se říká autotomie.