Termín: 29.2. – 6.3. 2020
Zúčastnění: Tomáš Dino Holer, Vojtěch Víta (Zoo Praha), Daniel Koleška (Zoopark Zájezd), Petr Hammerschmied (ReptiPlanet)
Již delší dobu jsme s Vojtou přemýšleli o expedici do Turecka na tamní krásné mloky rodu Lyciasalamandra, kteří jsou unikátní životem v pro mloky zdánlivě nehostinné krajině, druhovou diverzitou na malém území a především zvláštním výrůstkem na bázi ocasu samců. K naší expedici se nakonec přidali ještě kamarádi Dan Koleška a Petr Hammerschmied z ReptiPlanet, kterému vděčíme za sponzorování expedice!
Cesta z Prahy přes Istanbul do Antalye probíhala hladce. Na letištích sem tam člověk potkal nějakou skupinu „respirátů“, jak Dan pojmenoval lidi s rouškami a respirátory. Blížila se totiž pandemie COVID-19 a my tehdy ani netušili, jaké jsme měli štěstí s výběrem termínu naší expedice. Nedlouho po našem návratu byly totiž uzavřeny hranice.
Po příletu jsme měli menší problém s dohledáním autopůjčovny, ale vše se nakonec vyřešilo. Bylo poměrně deštivo a větrno. Když jsme se ptali zaměstnance půjčovny, jestli je tohle počasí v Antalyi normální, odpověděl nám: „Today rain and wind, tomorrow maybe not.“ Po předání auta jsme nelenili a hned se vydali za prvním druhem mloka, kterého lze nalézt jen pár minut jízdy za městem. Před cestou jsem si z různých publikací a nálezových databází vyhledal přesné lokality pro jednotlivé poddruhy mloků, takže jsme přesně věděli kam jet. Na první místo jsme dorazili již za tmy. Přestalo sice pršet, ale stále foukal velmi silný vítr. Nasadili jsme čelovky a hnáni touhou po mlocích vyrazili do stráně borového lesa. První mlok (Lyciasalamandra billae billae) na sebe nenechal dlouho čekat. Na fotkách vypadali mloci pěkně, ale vidět tohle zvíře na vlastní oči v jeho přirozeném prostředí je naprosto nesrovnatelný zážitek. V noci se mloci velmi špatně fotografovali, byli velmi aktivní, stále se pohybovali a chvilku nevydrželi na jednom místě. Navíc jsme byly na návětrné straně kopce a vítr foukal tak silný, že kolem nás padaly zlomené větve borovic. Nakonec jsme se rozhodli přejet na další lokalitu s tím, že se sem vrátíme ráno.
Druhou lokalitou byl malý fragment borového lesa na svahu u silnice z Antalye. I zde jsme byli poměrně rychle úspěšní a našli několik mladých jedinců mloků (Lyciasalamandra antalyana antalyana). Bylo už pozdě a tak jsme se rozhodli vyhledat vhodné místo na spaní. Vzhledem k přítomnosti toulavých psů jsme nakonec raději postavili stany.
Ráno jsme se nejprve vrátili na lokalitu L.a.antalyana, abychom pořídili pár fotek za dne. Kromě mloků jsme zde našli také prvního plaza, kterým byl kroužkovec turecký (Blanus strauchi). Kroužkovci jsou podivně vypadající tvorové žijící převážně v podzemí a patří do skupiny dvouplazů (Amphisbaenia). Narazili jsme zde také na drobné a nepolapitelné scinky druhu Ablepharus budaki anatolicus.
Při přesunu na lokalitu L. b. billae jsme se zastavili u menší říčky, kde jsme pozorovali poměrně velké množství slunících se želv tmavobřichých (Mauremys rivulata). Také jsme zaslechli kvákání zelených skokanů druhu Pelophylax caralitanus. Na kameni u silnice se vyhřívala agama hardún (Stellagama stellio).
Po návratu na úplně první lokalitu jsme objevili několik jedinců L. b. billae a jednoho jedince L. a. antalyana, což dokazuje, že dnes některé druhy mloků rodu Lyciasalamandra žijí sympatricky na jedné lokalitě. Kromě mloků jsme zde pozorovali ještě hadiočka úhledná (Ophisops elegans), ještěrku rhodoskou (Lacerta diplochondrodes). Vojta také zahlédl hada, který však rychle zmizel v křoví. Patrně se jednalo o druh štíhlovky (Dolichophis sp.).
Naším dalším cílem byl druh Lyciasalamandra irfani (dříve poddruh billae irfani). Ten se nachází pouze v malém údolí, ležící v národním parku. Z toho jsme byli vyhoštěni s tím, že se prý v parku nesmí fotografovat a natáčet a tak jsme bohužel neměli šanci tento druh pozorovat.
Na další lokalitě nás bohužel čekal další neúspěch, když jsme marně pátrali po dalším druhu – Lyciasalamandra basoglui. Našli jsme zde pouze juvenilního jedince skokana druhu Pelophylax cerigensis.
Po setmění jsme dorazili na další vytipovanou lokalitu. Jelikož od prvního dne už nepršelo, mloci nebyli příliš aktivní a nám nezbývalo než začít s klasickou herpetologickou metodou – odklápěním kamenů. Což se později ostatně ukázalo jako velmi úspěšná metoda. Prvním nálezem byla ještěrka z komplexu druhu (Anatololacerta budaki) při nízké teplotě nebyl v noci aktivní ani gekon turecký (Hemidactylus turcicus), kterého také našli spícího pod kamenem. Netrvalo dlouho a našli jsme i cíl této lokality – mloka Lyciasalamandra arikani.
Ráno jsme začali čajem v místním občerstvení, kde se starší mužská společnost scházela k čaji a deskovým hrám. Cestou jsme se zastavili u perspektivně vyhlížejícího údolíčka, kde jsme nakonec objevili několik pěkně zbarvených jedinců ještěrek z komplexu Anatololacerta budaki dříve popisovaných jako poddruh oertzeni.
Navečer jsme se zastavili na místě, kde byla v minulosti nalezeny zmije ale pátrali jsme po nich marně. Dan se sice domlouval s místní pastevkyní, ale hady jsme nakonec nenašli. Narazili jsme jen na dvě želvy žlutohnědé (Testudo graeca).
Po setmění jsme dorazili do kempu, který jsme si vyhlédli na mapě. Byl však zavřený a tak jsme jen v místním bazénu plném odpadků pozorovali několik skokanů Pelophylax bedriagae a rosničku východní (Hyla orientalis) a také vyprošťovali husu uvízlou v pletivu. Potřebovali jsme dobít fototechniku a trochu si odpočinout a tak jsme následující noc strávili v hotelu ve městě Fethyie.
Druhý den jsme se vydali pátrat po nominátním poddruhu mloka Lyciasalamandra luschani luschani. Ihned po vystoupení z auta jsme našli scinka druhu Heremites auratus. V poměrně vysokých počtech se zde vyskytovala hadiočka úhledná (Ophisops elegans), krátkonožky (Ablepharus kitaibeli), želvy žlutohnědé (Testudo graeca) a agamy hardůn (Stellagama stellio). Narazili jsme také na pár jedinců ještěrek rhodoských (Lacerta diplochondrodes) a nakonec i na naše cílové mloky.
Kromě mloků jsme také toužili spatřit vodní želvy – kožatky africké (Trionyx triunguis). Vydali jsme se proto k mělkému jezeru v blízkosti moře, kde se nám poštěstilo pozorovat velké množství dospělých jedinců, z nichž někteří dosahovali velikosti krunýře odhadem přes 60 cm.
Jedna z lokalit dalšího cílového druhu – Lyciasalamandra fazilae ulfetae se nacházela přímo u centra pro ochranu mořských želv, které jsme navštívili a na podporu si zakoupili pár reklamních předmětů.
Na druhý den jsme vyrazili prozkoumat okolí starověkého města Kaunos. Starověké město Kaunos, ležící v blízkosti moderního města Dalyan, vzniklo přibližně 10 století před naším letopočtem, nicméně zachovalá architektura pochází většinou z doby po 4. století př.n.l. Kaunos býval významným přístavním městem, než došlo k zanesení Dalyanské zátoky a vytvoření pláže Iztuzu (200 př. n.l.) čímž se starověké město ocitlo 3 km od pobřeží. Na rozvalinách se vyhřívaly agamy hardún (Stellagama stellio) a z téměř každého křoví se ozývaly tupé rány narážení krunýřů želv žlutohnědých (Testudo graeca).
Během procházení památek jsme narazili na zraněného dravce. Odnesli jsme ho k hlídačům, kteří zavolali nejbližší záchranou stanici.
Z prastarých lázní se dnes ozývali skokani (Pelophylax bedriagae) a také pár ropuch „íránských“, podle nové molekulární studie popsaných jako bufotes sitibundus. Velice nás překvapil a potěšil nález v Turecku extrémně vzácné želvy bahenní (Emys orbicularis).
Zanedlouho po nálezu želvy jsme se konečně dočkali, když Vojta našel hned dva hady během krátké chvíle. První byla nádherná štíhlovka utlá (Platyceps najadum) a po ní vzrostlá užovka obojková pruhovaná (Natrix natrix persa).
K večeru jsme ještě na lokalitě poblíž našli mladého gekona (Mediodactylus danilewski) a na poměrně neočekávaném místě dalších několik jedinců mloků (Lyciasalamandra fazilae ulfetae).
Ráno nás čekal poslední přesun západním směrem za účelem najít nejzápadnější pevninský druh lyciasalamander – L. flavimembris. Když jsme dorazili na lokalitu spustil se extrémně silný déšť doplněný krupobitím. Déšť neustával ale my jsme se nevzdali a nakonec jednoho mloka našli udělali jen pár rychlých snímků ve strachu z utopení fototechniky.
Poté jsme promoklý nasedli do auta a kromě Petra, který řídil, jsme se s chutí pustili do karibského rumu. Spokojení jsme se vydali zpět na východ do Antalye. Když jsme se ubytovali v hotelu, ještě nebylo tak pozdě a tak jsme si řekli že by nebylo špatné přidat si ještě jeden zářez v podobě osmého taxonu mloka. Vydali jsme se tedy na jeden z nejkrásněji zbarvený poddruh tureckého mloka – Lyciasalamandra antalyana gocmeni a našli spoustu krásných jedinců a také jednu ropuchu obecnou (Bufo bufo).
Tímto druhem jsme se s Tureckem rozloučili a je nám jasné, že jsme tu nebyli naposledy!
Za herpetology.cz,
Tomáš Dino Holer
Seznam nalezených druhů:
Obojživelníci (Amphibia) – 12 druhů, 14 taxonů:
Žáby (Anura) – 6 druhů:
Pelophylax bedriagae
Pelophylax caralitanus
Pelophylax cerigensis
Hyla orientalis
Bufotes sitibundus
Bufo bufo
Ocasatí (Caudata) – 6 druhů, 8 taxonů:
Lyciasalamandra billae billae
Lyciasalamandra antalyana antalyana
Lyciasalamandra antalyana gocmeni
Lyciasalamandra arikani
Lyciasalamandra luschani finikensis
Lyciasalamandra luschani luschani
Lyciasalamandra fazilae ulfetae
Lyciasalamandra flavimembris flavimembris
Plazi (Reptilia) – 20 druhů:
Amphisbaenidae
Blanus strauchi strauchi
Blanus strauchi bedriagae
Scincidae
Ablepharus budaki anatolicus
Ablepharus kitaibeli kitaibeli
Heremites auratus auratus
Lacertidae
Anatolacerta cf. oertzeni ibrahimi
Anatololacerta cf. oertzeni finikensis
Anatololacerta budaki budaki
Lacerta diplochondrodes diplochondrodes
Ophisops elegans macrodactylus
Gekkonidae
Mediodactylis danilewski
Hemidactylus turcicus
Agamidae
Stellagama stellio daani
Geoemydidae
Mauremys rivulata
Emydidae
Emys orbicularis orbicularis
Pseudemys sp.
Trionychidae
Trionyx triungulis
Testudinae
Testudo graeca cf. ibera
Colubridae
Dolichophis jugularis jugularis
Natrix natrix persa
Platyceps najadum najadum