Turecko 2020 – Expedice Lyciasalamandra

Termín: 29.2. – 6.3. 2020

Zúčastnění: Tomáš Dino Holer, Vojtěch Víta (Zoo Praha), Daniel Koleška (Zoopark Zájezd), Petr Hammerschmied (ReptiPlanet)

Mapa naší cesty

Již delší dobu jsme s Vojtou přemýšleli o expedici do Turecka na tamní krásné mloky rodu Lyciasalamandra, kteří jsou unikátní životem v pro mloky zdánlivě nehostinné krajině, druhovou diverzitou na malém území a především zvláštním výrůstkem na bázi ocasu samců. K naší expedici se nakonec přidali ještě kamarádi Dan Koleška a Petr Hammerschmied z ReptiPlanet, kterému vděčíme za sponzorování expedice!

Náš expediční tým! Z leva: Vojtěch Víta, Petr Hammerschmied, Tomáš Dino Holer, Daniel Koleška
Foto: Vojtěch Víta

Cesta z Prahy přes Istanbul do Antalye probíhala hladce. Na letištích sem tam člověk potkal nějakou skupinu „respirátů“, jak Dan pojmenoval lidi s rouškami a respirátory. Blížila se totiž pandemie COVID-19 a my tehdy ani netušili, jaké jsme měli štěstí s výběrem termínu naší expedice. Nedlouho po našem návratu byly totiž uzavřeny hranice. 

Po příletu jsme měli menší problém s  dohledáním autopůjčovny, ale vše se nakonec vyřešilo. Bylo poměrně deštivo a větrno. Když jsme se ptali zaměstnance půjčovny, jestli je tohle počasí v Antalyi normální, odpověděl nám: „Today rain and wind, tomorrow maybe not.“ Po předání auta jsme nelenili a hned se vydali za prvním druhem mloka, kterého lze nalézt jen pár minut jízdy za městem. Před cestou jsem si z různých publikací a nálezových databází vyhledal přesné lokality pro jednotlivé poddruhy mloků, takže jsme přesně věděli kam jet. Na první místo jsme dorazili již za tmy. Přestalo sice pršet, ale stále foukal velmi silný vítr. Nasadili jsme čelovky a hnáni touhou po mlocích vyrazili do stráně borového lesa. První mlok (Lyciasalamandra billae billae) na sebe nenechal dlouho čekat. Na fotkách vypadali mloci pěkně, ale vidět tohle zvíře na vlastní oči v jeho přirozeném prostředí je naprosto nesrovnatelný zážitek. V noci se mloci velmi špatně fotografovali, byli velmi aktivní, stále se pohybovali a chvilku nevydrželi na jednom místě. Navíc jsme byly na návětrné straně kopce a vítr foukal tak silný, že kolem nás padaly zlomené větve borovic. Nakonec jsme se rozhodli přejet na další lokalitu s tím, že se sem vrátíme ráno. 

Druhou lokalitou byl malý fragment borového lesa na svahu u silnice z Antalye. I zde jsme byli poměrně rychle úspěšní a našli několik mladých jedinců mloků (Lyciasalamandra antalyana antalyana). Bylo už pozdě a tak jsme se rozhodli vyhledat vhodné místo na spaní. Vzhledem k přítomnosti toulavých psů jsme nakonec raději postavili stany.  

Naše první spaní v Turecku a náš vypůjčený vůz, s SPZ příhodnou blížící se pandemii
Foto: Petr Hammerschmeid

Ráno jsme se nejprve vrátili na lokalitu L.a.antalyana, abychom pořídili pár fotek za dne. Kromě mloků jsme zde našli také prvního plaza, kterým byl kroužkovec turecký (Blanus strauchi). Kroužkovci jsou podivně vypadající tvorové žijící převážně v podzemí a patří do skupiny dvouplazů (Amphisbaenia). Narazili jsme zde také na drobné a nepolapitelné scinky druhu Ablepharus budaki anatolicus.

Lyciasalamandra antalyana antalyana
Foto: Tomáš Dino Holer
Lokalita L.a.antalyana, B. strauchi, A. budaki
Foto: Tomáš Dino Holer
Kroužkovec turecký (Blanus strauchi strauchi)
Foto: Tomáš Holer

Při přesunu na lokalitu L. b. billae jsme se zastavili u menší říčky, kde jsme pozorovali poměrně velké množství slunících se želv tmavobřichých (Mauremys rivulata). Také jsme zaslechli kvákání zelených skokanů druhu Pelophylax caralitanus. Na kameni u silnice se vyhřívala agama hardún (Stellagama stellio).

Slunící se želvy tmavobřiché (Mauremys rivulata) společně s jedním jedincem invazního druhu (Pseudemys sp.)

Po návratu na úplně první lokalitu jsme objevili několik jedinců L. b. billae a jednoho jedince L. a. antalyana, což dokazuje, že dnes některé druhy mloků rodu Lyciasalamandra žijí sympatricky na jedné lokalitě. Kromě mloků jsme zde pozorovali ještě hadiočka úhledná (Ophisops elegans), ještěrku rhodoskou (Lacerta diplochondrodes). Vojta také zahlédl hada, který však rychle zmizel v křoví. Patrně se jednalo o druh štíhlovky (Dolichophis sp.).

Lyciasalamandra billae billae
Foto: Tomáš Dino Holer
Lyciasalamandra antalyana antalyana
Foto: Tomáš Dino Holer
Habitat L. a. antalyana a L. b. billae
Foto: Tomáš Dino Holer

Naším dalším cílem byl druh Lyciasalamandra irfani (dříve poddruh billae irfani). Ten se nachází pouze v malém údolí, ležící v národním parku. Z toho jsme byli vyhoštěni s tím, že se prý v parku nesmí fotografovat a natáčet a tak jsme bohužel neměli šanci tento druh pozorovat.

Na další cestu jsme se museli posílit občerstvením v lokálním bufetu. V Turecku tradiční čaj samozřejmě nesměl chybět.
Foto: Tomáš Dino Holer

Na další lokalitě nás bohužel čekal další neúspěch, když jsme marně pátrali po dalším druhu – Lyciasalamandra basoglui. Našli jsme zde pouze juvenilního jedince skokana druhu Pelophylax cerigensis.

Skokan pelophylax cerigensis
Foto: Tomáš Dino Holer

Po setmění jsme dorazili na další vytipovanou lokalitu. Jelikož od prvního dne už nepršelo, mloci nebyli příliš aktivní a nám nezbývalo než začít s klasickou herpetologickou metodou – odklápěním kamenů. Což se později ostatně ukázalo jako velmi úspěšná metoda. Prvním nálezem byla ještěrka z komplexu druhu (Anatololacerta budaki) při nízké teplotě nebyl v noci aktivní ani gekon turecký (Hemidactylus turcicus), kterého také našli spícího pod kamenem. Netrvalo dlouho a našli jsme i cíl této lokality – mloka Lyciasalamandra arikani.

Gekon turecký (Hemidactylus turcicus)
Foto: Tomáš Dino Holer
Lyciasalamandra arikani
Foto: Tomáš Dino Holer
Habitat Lyciasalamandra arikani
Foto: Tomáš Dino Holer
Další noc jsme strávili pod širým nebem přímo na lokalitě
Foto: Petr Hammerschmied

Ráno jsme začali čajem v místním občerstvení, kde se starší mužská společnost scházela k čaji a deskovým hrám. Cestou jsme se zastavili u perspektivně vyhlížejícího údolíčka, kde jsme nakonec objevili několik pěkně zbarvených jedinců ještěrek z komplexu Anatololacerta budaki dříve popisovaných jako poddruh oertzeni.

Dva jedinci anatololacerta budaki
Foto: Tomáš Dino Holer
Anatololacerta budaki „oertzeni“
Foto: Tomáš Dino Holer
Habitat ještěrek Anatololacerta budaki
Foto: Tomáš Dino Holer
Další druh mloka – Lyciasalamandra luschani finikensis obývá mimo jiné lokality také severovýchodně orientovanou strž, která z leteckého pohledu připomíná tvar hřebenatky. Mloci se zde vyskytují až v poměrně velké nadmořské výšce nad 700 m.n.m. Během chvíle jsme zde objevili vlhký mikrohabitat kde jsme našli hned několik jedinců cílového druhu a také pár dalších avšak úplně jinak zbarvených ještěrek Anatololacerta budaki.
Anatololacerta budaki
Foto: Tomáš Dino Holer
Lyciasalamandra luschani finikensis
Foto: Tomáš Dino Holer
Fotografování a mikrohabitat Lyciasalamandra luschani finikensis
Foto: Tomáš Dino Holer
Habitat L. l. finikensis
Foto: Tomáš Dino Holer
Během přesunu dále po Lycijském poloostrově jsme si dopřáli výborný oběd v restauraci u města Finike
Foto: Tomáš Dino Holer

Navečer jsme se zastavili na místě, kde byla v minulosti nalezeny zmije ale pátrali jsme po nich marně. Dan se sice domlouval s místní pastevkyní, ale hady jsme nakonec nenašli. Narazili jsme jen na dvě želvy žlutohnědé (Testudo graeca).

Dan konzultuje výskyt plazů s místní kozopaskou
Foto: Vojtěch Víta
Želva žlutohnědá (Testudo graeca)
Foto: Tomáš Dino Holer

Po setmění jsme dorazili do kempu, který jsme si vyhlédli na mapě. Byl však zavřený a tak jsme jen v místním bazénu plném odpadků pozorovali několik skokanů Pelophylax bedriagae a rosničku východní (Hyla orientalis) a také vyprošťovali husu uvízlou v pletivu. Potřebovali jsme dobít fototechniku a trochu si odpočinout a tak jsme následující noc strávili v hotelu ve městě Fethyie.

Rosnička východní (Hyla orientalis)
Foto: Tomáš Dino Holer

Druhý den jsme se vydali pátrat po nominátním poddruhu mloka Lyciasalamandra luschani luschani. Ihned po vystoupení z auta jsme našli scinka druhu Heremites auratus. V poměrně vysokých počtech se zde vyskytovala hadiočka úhledná (Ophisops elegans), krátkonožky (Ablepharus kitaibeli), želvy žlutohnědé (Testudo graeca) a agamy hardůn (Stellagama stellio). Narazili jsme také na pár jedinců ještěrek rhodoských (Lacerta diplochondrodes) a nakonec i na naše cílové mloky.

Hadiočko úhledné (Ophisops elegans)
Foto: Tomáš Dino Holer
Scink (Heremitas auratus)
Foto: Tomáš Dino Holer
Mlok (Lyciasalamandra luschani luschani)
Foto: Tomáš Dino Holer
Krátkonožka (Ablepharus kitaibeli)
Foto: Tomáš Dino Holer

Kromě mloků jsme také toužili spatřit vodní želvy – kožatky africké (Trionyx triunguis). Vydali jsme se proto k mělkému jezeru v blízkosti moře, kde se nám poštěstilo pozorovat velké množství dospělých jedinců, z nichž někteří dosahovali velikosti krunýře odhadem přes 60 cm.

Kožatka africká (Trionyx triunguis)
Foto: Tomáš Dino Holer
Kožatka africká (Trionyx triunguis)
Foto: Vojtěch Víta
Kožatka africká (Trionyx triunguis)
Foto: Vojtěch Víta

Jedna z lokalit dalšího cílového druhu – Lyciasalamandra fazilae ulfetae se nacházela přímo u centra pro ochranu mořských želv, které jsme navštívili a na podporu si zakoupili pár reklamních předmětů.

Lyciasalamandra fazilae ulfetae
Foto: Tomáš Dino Holer
Lyciasalamandra fazilae ulfetae
Foto: Tomáš Dino Holer
Lyciasalamandra fazilae ulfetae s prostředím
Foto: Tomáš Dino Holer

Na druhý den jsme vyrazili prozkoumat okolí starověkého města Kaunos. Starověké město Kaunos, ležící v blízkosti moderního města Dalyan, vzniklo přibližně 10 století před naším letopočtem, nicméně zachovalá architektura pochází většinou z doby po 4. století př.n.l. Kaunos býval významným přístavním městem, než došlo k zanesení Dalyanské zátoky a vytvoření pláže Iztuzu (200 př. n.l.) čímž se starověké město ocitlo 3 km od pobřeží. Na rozvalinách se vyhřívaly agamy hardún (Stellagama stellio) a z téměř každého křoví se ozývaly tupé rány narážení krunýřů želv žlutohnědých (Testudo graeca). 

Historické budovy města Kaunos
Foto: Tomáš Dino Holer
Amfiteátr
Foto: Tomáš Dino Holer
Želvy žlutohnědé (Testudo graeca) v akci
Foto: Tomáš Dino Holer
Pěkně vybarvený sameček agamy (Stellagama stellio)
Foto: Tomáš Dino Holer

Během procházení památek jsme narazili na zraněného dravce. Odnesli jsme ho k hlídačům, kteří zavolali nejbližší záchranou stanici.

Petr při záchraně dravce
Foto: Tomáš Dino Holer

Z prastarých lázní se dnes ozývali skokani (Pelophylax bedriagae) a také pár ropuch „íránských“, podle nové molekulární studie popsaných jako bufotes sitibundus. Velice nás překvapil a potěšil nález v Turecku extrémně vzácné želvy bahenní (Emys orbicularis).

Lázeňská část města Kaunos
Foto: Tomáš Dino Holer
Ropucha íránská (Bufotes sitibundus)
Foto: Tomáš Dino Holer
Skokan (Pelophylax bedriagae)
Foto: Tomáš Dino Holer
Želva bahenní (Emys orbicularis)
Foto: Tomáš Dino Holer

Zanedlouho po nálezu želvy jsme se konečně dočkali, když Vojta našel hned dva hady během krátké chvíle. První byla nádherná štíhlovka utlá (Platyceps najadum) a po ní vzrostlá užovka obojková pruhovaná (Natrix natrix persa).

Štíhlovka utlá (Platyceps najadum)
Foto: Tomáš Dino Holer
Užovka obojková pruhovaná (Natrix natrix persa)
Foto: Tomáš Dino Holer
Šťastný nálezce Vojta
Foto: Tomáš Dino Holer

K večeru jsme ještě na lokalitě poblíž našli mladého gekona (Mediodactylus danilewski) a na poměrně neočekávaném místě dalších několik jedinců mloků (Lyciasalamandra fazilae ulfetae).

Mládě gekona (Mediodactylus danilewski)
Foto: Tomáš Dino Holer
Mlok (Lycisalamandra fazilae ulfetae)
Foto: Tomáš Dino Holer

Ráno nás čekal poslední přesun západním směrem za účelem najít nejzápadnější pevninský druh lyciasalamander – L. flavimembris. Když jsme dorazili na lokalitu spustil se extrémně silný déšť doplněný krupobitím. Déšť neustával ale my jsme se nevzdali a nakonec jednoho mloka našli udělali jen pár rychlých snímků ve strachu z utopení fototechniky.

Lyciasalamandra flavimembris
Foto: Tomáš Dino Holer
Fotografování L. flavimembris

Poté jsme promoklý nasedli do auta a kromě Petra, který řídil, jsme se s chutí pustili do karibského rumu. Spokojení jsme se vydali zpět na východ do Antalye. Když jsme se ubytovali v hotelu, ještě nebylo tak pozdě a tak jsme si řekli že by nebylo špatné přidat si ještě jeden zářez v podobě osmého taxonu mloka. Vydali jsme se tedy na jeden z nejkrásněji zbarvený poddruh tureckého mloka – Lyciasalamandra antalyana gocmeni a našli spoustu krásných jedinců a také jednu ropuchu obecnou (Bufo bufo).

Ropucha obecná (Bufo bufo)
Lyciasalamandra antalyana gocmeni
Foto: Tomáš Dino Holer

Tímto druhem jsme se s Tureckem rozloučili a je nám jasné, že jsme tu nebyli naposledy! 

Za herpetology.cz, 

Tomáš Dino Holer

Seznam nalezených druhů:

Obojživelníci (Amphibia) – 12 druhů, 14 taxonů: 

Žáby (Anura) – 6 druhů: 

Pelophylax bedriagae

Pelophylax caralitanus

Pelophylax cerigensis

Hyla orientalis

Bufotes sitibundus

Bufo bufo

Ocasatí (Caudata) – 6 druhů, 8 taxonů: 

Lyciasalamandra billae billae

Lyciasalamandra antalyana antalyana

Lyciasalamandra antalyana gocmeni

Lyciasalamandra arikani

Lyciasalamandra luschani finikensis

Lyciasalamandra luschani luschani

Lyciasalamandra fazilae ulfetae

Lyciasalamandra flavimembris flavimembris

Plazi (Reptilia) – 20 druhů:

Amphisbaenidae

Blanus strauchi strauchi

Blanus strauchi bedriagae

Scincidae

Ablepharus budaki anatolicus

Ablepharus kitaibeli kitaibeli

Heremites auratus auratus

Lacertidae

Anatolacerta cf. oertzeni ibrahimi

Anatololacerta cf. oertzeni finikensis

Anatololacerta budaki budaki

Lacerta diplochondrodes diplochondrodes

Ophisops elegans macrodactylus

Gekkonidae

Mediodactylis danilewski

Hemidactylus turcicus

Agamidae

Stellagama stellio daani

Geoemydidae

Mauremys rivulata

Emydidae

Emys orbicularis orbicularis

Pseudemys sp.

Trionychidae

Trionyx triungulis

Testudinae

Testudo graeca cf. ibera

Colubridae

Dolichophis jugularis jugularis

Natrix natrix persa

Platyceps najadum najadum