Chorvatsko – Repti Planet 2021

Termín: 14.4. – 23.4. 2021

Zúčastnění: Tomáš Dino Holer (Herpetology.cz, FŽP), Petr Hammerschmied (Repti Planet), Daniel Koleška (Zoopark Zájezd), Ondřej Trávníček (Zoo Plzeň), Veronika Firlová (FŽP), Lucie Bohatá (FAPPZ)

Pandemie koronaviru COVID-19 u nás na jaře roku 2021 konečně začínala slábnout a my už jsme nutně potřebovali vyrazit na nějakou herpetologickou expedici. Původní plán vyrazit do Černé Hory nám zhatil tamní outbreak COVIDu, následkem čeho bylo do této země prakticky nemožné vycestovat za účelem herpingu. Nakonec jsme se tedy rozhodli pro Chorvatsko, kde byla situace příznivější.

Mapa navštívených míst. Zdroj podkladu: Maps.google.com
Den 1

Cílem naší expedice bylo kromě klasického herpeto výletu natočit záběry zmijí růžkatých pro chystaný dokument Repti Planet. Vzhledem k počtu osob, ale především k množství techniky, jsme byli nuceni vydat se třemi vozy. Cestovali jsme po dvojicích, každá po své trase. S Petrem nám cesta krásně ubíhala, na hranicích probíhaly jen zběžné kontroly dokladů a potvrzení o rezervaci ubytování v Chorvatsku. Když jsme však dorazili na smluvené místo v blízkosti Zadaru, byli jsme trochu v šoku. Teplota 1°C a všude sníh. Kemp který jsme měli rezervovaný přes Booking.com neexistoval a uvedený telefon nikdo nezvedal. Nakonec jsme našli v blízkosti jiný kemp, kde jsme vhledem k venkovní teplotě přespali raději v autě. Bylo nám jasné, že druhý den musíme vyrazit více na jih.

Tunel Mala Kapela 14.4.2021. Foto: L. Bohatá
Den 2

Ráno jsme se tedy vydali na jih, sledovali teplotu na teploměru a radovali se z každého půl stupně. Nakonec nám digitální teploměr v autě ukázal nějakých 13°C, když jsme dorazili na plánované lokality kolem Makarské riviéry. Bylo polojasno a foukal sice mírný, ale chladný větřík a proto jsme téměř nevěřili v nějaký úspěch. Během chvilky se nám ale ukázalo několik mláďat ještěrek balkánských (Lacerta trillineata) a brzy po nich i pár ještěrek jadranských (Podarcis melisellensis). Ještěří trio završil nález jedné paještěrky dalmátské (Algyroides nigripunctatus). Cestou jsme narazili na dvě malé studánky, ve kterých se to hemžilo pulci ropuch obecných (Bufo bufo) a larvami mloků skvrnitých (Salamandra salamandra). 

Ještěrka jadranská (Podarcis melisellensis)
Ještěrka jadranská (Podarcis melisellensis)
Paještěrka dalmátská (Algyroides nigripunctatus)
Mládě ještěrky balkánské (Lacerta trillineata)
Pulci ropuchy obecné (Bufo bufo)
Dudek chocholatý (Upupa epops)
Habitat výše zmíněných druhů

Na večer jsme se utábořili přímo na vybrané lokalitě ještě v Makarské. Dan se nám postaral o zábavu, když se pod jeho Transitem při parkování utrhl kus cesty a auto zůstalo viset na zadní nápravě, mírně nakloněno ze srázu. Ještě že náš tým je složen nejen z bystrých, ale také šikovných členů a tak se nám nakonec povedlo pomocí heveru a lávky sestavené z po okolí sesbíraného materiálu auto vysvobodit. Ještě že je v Chorvatsku spousta opuštěných budov plných samých užitečných věcí.  

Den 3

Ráno jsme nemuseli nijak spěchat do terénu, jelikož teploty byly stále celkem nízké. Když jsme si vychutnávali snídani, přišel se nám nad skálou ukázat kamzík balkánský (Rupicapra rupicapra balcanica).

Kamzík balkánský (Rupicapra rupicapra balcanica)

Marně jsme v okolí pátrali po endemické ještěrce dalmátské (Dalmatolacerta oxycephala), která zde měla být velmi běžná, ale patrně na ni ještě nebylo dost teplé počasí. Během dopoledního herpingu jsme viděli stejné druhy jako předchozí den a navíc jednu mladou štíhlovku útlou (Platyceps najadum), která mi ale rychle zmizela mezi kameny. O pár hodin později se mi však podařilo najít dospělého jedince. 

Štíhlovka útlá (Platyceps najadum)
Pohled na Makarskou
Den 4

Další den jsme vzhledem ke kazícímu se počasí vyrazili zpět na sever, kde bylo paradoxně tepleji a slunečno. Cestou jsme se zastavili na několika náhodně vybraných lokalitách. Na první z nich, kterou byla nížina využívaná k pastvě ovcí, Verča hned u cesty spatřila blavora. Obětoval jsem se a skočil pro něj do trní. Blavora jsem sice chytil, ale museli mě odtamtud vymotávat a následující půlhodinu jsem si pinzetou a jehlou tahal trny z ruky. Kdybych jen věděl, jak moc blavorů najdeme během následujícího dne. Kolem projíždějící domorodec se u nás zastavil a sdělil nám zajímavou informaci. Když prý vidí blavora, chytne ho a odnese si ho domů a tam mu prý blavor loví myši a je v tom lepší než kočka.     

Blavor žlutý (Pseudopus apodus)
Já (Dino) s blavorem. Foto: L. Bohatá
Natáčení blavorů s dronem a rampou. Z leva Dan, Petr a Dino. Foto: L. Bohatá
Ondra asistuje při natáčení. Foto: L. Bohatá

Další zastávku jsme udělali u malého jezírka, kde se to hemžilo skokany skřehotavými (Pelophylax ridibundus) a našli jsme zde také snůšku kuňky žlutobřiché (Bombina variegata).

Jezírko. V pozadí Petr s kamerou. Foto: L. Bohatá
Zastavili jsme se také u osamělé hory se skalní „korunkou“, kde jsme předpokládali možný výskyt zmijí. Lokalita to byla pěkná, ale foukal silný vítr a teploty byly stále dost nízké. Nakonec však Dan našel urostlého malpolona. 
Šírohlavec východní (Malpolon insignitus)
Šírohlavec východní (Malpolon insignitus)
Dan s malpolonem. Foto: V. Firlová

K večeru jsme dorazili do cílové destinace, kterou byl ostrov Pag. 

Den 5

Ráno jsme se vypravili na mě známou lokalitu želv zelenavých v blízkosti našeho kempu. Bylo však velmi chladno a také foukal poměrně silný vítr a místo želv jsme našli jen pár zbytků jejich krunýřů a jednu ropuchu zelenou (Bufotes viridis).

Ropucha zelená (Bufotes viridis)
Ondra a jeho nález roku. Foto: L. Bohatá
Náš tým. Z leva Ondra, Dino, Petr a Dan. Foto: L. Bohatá

Bylo stále zataženo a my se přesunuli do nížinné úrodné části Pagu, v okolí jezera Kolansko blato. Obloha se jako zázrakem začala trhat a my jsme nadšeně vyrazili propátrávat okolí kamenných zídek. První nálezy na sebe nenechaly dlouho čekat. Sluneční paprsky vylákaly z úkrytů blavory, kterých jsme zde našli snad téměř 20 jedinců. Největší z nich měřil 103 cm.

Blavor žlutý (Pseudopus apodus)
Velký samec blavora žlutého, s nápadně velkou hlavou

V zamokřených částech pastvin pro ovce jsme našli jednoho samce rosničky zelené (Hyla arborea) a pulce ropuch zelených (Bufotes viridis). Vyhloubené napajedlo, stejně tak jako síť drobných stružek zavlažující jednotlivá políčka, bylo skvělým místem pro želvy bahenní (Emys orbicularis), kterých jsme našli hned několik jedinců.   

Rosnička zelená (Hyla arborea)
Želva bahenní (Emys orbicularis)
S Petrem se snažíme zachytit rosničku. Foto: L. Bohatá
Z natáčení želv bahenních. Foto: L. Bohatá

Velmi nás potěšil nález velkého šírohlavce (Malpolon insignithus), který právě polykal uloveného blavora.

Šírohlavec ještěrčí (Malpolon insignithus) polykající blavora.

Později odpoledne jsme zamířili do členitější části ostrova na známou zmijí lokalitu. Kromě jedné malé želvy zelenávé (Testudo hermanni), která právě opouštěla zimoviště, jsme už toho dne žádného plaza neviděli.

Mládě želvy zelenavé (Testudo hermanni) opouští zimoviště.
Den 6

Šestého dne jsme se ráno přesunuli na severní část ostrova Pag, do známého olivového háje u obce Lun. Procházet se mezi velmi starými olivovníky byl sice zajímavý zážitek, ale herpetologicky se nám lokalita příliš nezamlouvala pro její až moc upravený vzhled. Pozorovali jsme zde ale několik ještěrek italských (Podarcis siculus), které jsme do té doby nikde neviděli, ač jinak bývají v Chorvatsku velmi běžné. 

Rozhodli jsme se tedy pomalu vracet ke včerejší lokalitě zmijí. Dnes vypadalo počasí trochu lépe a tak jsme si slibovali větší šanci na úspěch. Cestou jsme se zastavili u menšího jezírka, kde jsme pod hromadou odpadků našli několik ropuch zelených a v okolí i pár blavorů. 

Natáčení pulců ropuch zelených. Foto: L. Bohatá
Naše vozy. Foto: L. Bohatá
Ropucha zelená (Bufotes viridis). Foto: Dan Koleška

Ondra nám tvrdil že se dá na lokalitu krásně dojít jinou cestou rovnou z našeho kempu. No bylo to naposledy co jsme mu něco takového věřili. Po těžkém stoupání kamenitým terénem a prodírání se trnitým křovím provázeným všelijakými nadávkami jsme se dostali na náhorní plošinu, která trochu připomínala měsíční krajinu. Po pár hodinách jsme však již konečně spatřili cílové údolí. Bylo jen o něco málo tepleji, než předchozí den, ale malé „vádí“ se proměnilo k nepoznání. Tam kde bylo včera pusto se dnes proháněly desítky želv zelenavých (Testudo hermanni), některé ještě zašpiněné od hlíny, když právě opouštěly svá zimoviště.  

Cesta na vrchol. Foto: L. Bohatá
Ovce jsou na Pagu téměř všudypřítomné. Z jejich mléka zde vyrábějí výborné sýry. Foto: L Bohatá.

Netrvalo dlouho a chytli jsme i prvního hada – štíhlovku balkánskou (Hierophis gemonensis). I naše cílové zmije na sebe nenechali dlouho čekat a podařilo se nám nalézt hned tři krásné exempláře. Ukázala se nám také jedna velká ještěrka balkánská (Lacerta trilineata). 

Želva zelenavá (Testudo hermanni)
Štíhlovka balkánská (Hierophis gemonensis)
Zmije růžkatá (Vipera ammodytes)
Ještěrka balkánská (Lacerta trilineata)
Zmije růžkatá (Vipera ammodytes)
Náhorní plošina Pagu. Foto: Tomáš Dino Holer
Detail šupin a ocasu zmije růžkaté. Foto: D. Koleška
Den 7

Naplněni dobrým pocitem z úspěšného herpingu z předchozího dne, jsme se vydali zpět na jih, kde se již trochu zlepšilo počasí. Cílem byla lokalita žluté formy užovky podplamaté, kterou zde nebudeme blíže specifikovat. Cestou jsme se ještě zastavili u mělkého údolíčka s meandrujícím potokem, kde jsme pozorovali želvy bahenní. K jezeru jsme dorazili až na večer.

Želva bahenní (Emys orbicularis)
Den 8

Dopoledne, když už se trochu prohřál vzduch, jsme se vypravili prozkoumat břeh jezera. Během chvíle jsme našli hned několik krásně žlutých podplamatek. Spatřili jsme také dvě velké užovky obojkové (Natrix natrix) ve vodě, které se nám ale nepodařilo vyfotografovat. Kamenné zídky se zde hemžily paještěrkami (Algiroides nigripunctatus) a občas jsme zahlédli i ještěrku italskou (Podarcis siculus) či ještěrku balkánskou (Lacerta trillineata).  

Užovka podplamatá (Natrix tessellata) – žlutá forma
Užovka podplamatá (Natrix tessellata) – žlutá forma. Foto: D. Koleška
Z natáčení užovek. Foto: V. Firlová

Naše expedice se pomalu ale jistě blížila ke konci a tak jsme se vydali na sever, pátrat po balkánském poddruhu zmije obecné (Vipera berus bosniensis). Po cestě jsme se zastavili u pěkné zříceniny hradu, kde jsme našli několik želv zelnavých (Testudo hermanni), ještěrek balkánských (Lacerta trillineata) a italských (Podarcis siculus) a jednu ropuchu obecnou (Bufo bufo). 

Den 9

Hned na první vytipované lokalitě zmijí jsme byli úspěšní. Tentokrát zabodoval sám náčelník Petr, který zde objevil melanickou zmiji obecnou (Vipera berus bosniensis). Podmáčená louka v bezprostřední blízkosti dálnice byla habitatem také skokanů štíhlých (Rana dalmatina), od kterých jsme zde našli desítky snůšek. V loužích na polní cestě souběžné z dálnicí, jsme z kuněk žutobřichých opět viděli pouze snůšku. Mile mě zde ale překvapili čolci obecní (Lissotriton vulgaris). Dle morfologických znaků se jednalo patrně o nějakou přechodnou formu mezi poddruhy L. v. vulgaris a L. v. meridionalis.  

Zmije obecná (Vipera berus bosniensis) – černá forma
Habitat zmije obecné (Vipera berus bosniensis) hned vedle dálnice. Foto: Daniel Koleška
Čolek obecný (Lissotriton vulgaris cf. meridionalis)

Na druhé lokalitě už jsme zmije nenašli ale velice nás překvapil mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kterého jsme v této nížinné ploché krajině bez jakéhokoli členění vůbec nečekali.

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Foto: Tomáš Dino Holer
Místo nálezu mloka. Foto: Tomáš Dino Holer
Den 10

Poslední den jsme měli naplánovanou návštěvu ZOO Záhřeb a místní blízké lokality zmije růžkaté, kterou nás provedl kurátor plazů ZOO Záhřeb Ivan Cizelj. Soustředili jsme se hlavně na natáčení a tak nezbyl čas na fotografování. Během půl hodiny jsme zde však našli několik jedinců zmijí růžkatých (Vipera ammodytes). Na skalách se také pohybovaly ještěrky zední (Podarcis muralis). V okolí jsme pak ještě nalezli užovku obojkovou (Natrix natrix), slepýše křehkého (Anguis fragilis), ještěrku zelenou (Lacerta viridis) a kuňku obecnou (Bombina bombina).

Kuňka obecná (Bombina bombina). Foto: Tomáš Dino Holer

Záhřebská ZOO se nám líbila. Za zmínku stojí především velmi povedená expozice všech druhů Chorvatský hadů a také samozřejmě macarát jeskynní (Proteus anguinus), které ho jsme tak měl možnost vidět poprvé v životě.

Rafinovaně vymyšlený úkryt pro macaráta jeskynního (Proteus anguinus). Slepý macarát se zde cítí v bezpečí a zároveň ho návštěvníci mohou vidět.

Cíl expedice byl splněn a nám už nezbývalo než se vydat na cestu zpět do ČR. A vy se můžete těšit na chystaný dokument, který by měl mít premiéru začátkem roku 2022.

Za Herpetology.cz, 

Tomáš Dino Holer

Seznam nalezených druhů:

Obojživelníci (Amphibia) –  9 druhů:

Žáby (Anura) – 7 druhů: 

Pelophylax ridibundus

Hyla arborea

Bombina bombina

Bombina variegata

Bufo bufo

Bufo viridis

Rana dalmatina

Ocasatí (Caudata) – 2 druhy: 

Lissotriton vulgaris cf. meridionalis

Salamandra salamandra

Plazi (Reptilia) –  16 druhů:

Anguidae (2)

Anguis fragilis

Pseudopus apodus

Lacertidae (6)

Algiroides nigripunctatus

Lacerta viridis

Lacerta trillineata

Podarcis siculus

Podarcis melisellensis

Podarcis muralis

Emydidae (1)

Emys orbicularis

Testudinae (1)

Testudo hermanni

Lamprophiidae (1)

Malpolon insignitus

Colubridae (4)

Natrix tessellata

Natrix natrix

Hierophis gemonensis

Platyceps najadum najadum

Viperidae (2)

Vipera berus bosniensis

Vipera ammodytes