Chytridiomykóza je plísňové onemocnění obojživelníků, způsobené nakažením jedním ze dvou známých druhů plísně rodu Batrachochytrium.
Infoblock:
- Invazivní plísňové onemocnění obojživelníků, které se šíří Evropou
- Batrachochytridium dendrobatidis (Bd) and B. salamandrivorans (Bsal)
- Bsal je extrémně nebezpečné pro mloky rodu Salamandra
- Šíří se na čemkoli vlhkém
- Bsal bylo v Evropě zatím detekováno v Belgii, Nizozemí, Německu a Španělsku
- Nesnáší vysoké teploty (nad 35°C)
Dva druhy
Déle známe Batrachochytridium dendrobatidis (Bd) bylo oběveno již v roce 1999 a od té doby bylo potvrzeno na různých místech po celém světě. V některých případech se podílelo na výrazných úbytcích početnosti populací obojživelníků a občas také bohužel přispělo k jejich úplnému vyhynutí.
V roce 2013 byl na základě podezřelých hromadných úmrtí mloků v Nizozemí popsán další druh této plísně jako B. salamandrivorans (Bsal), který byl shledán mnohem nebezpečnějším, kvůli vysoké úmrtnosti a šíření. Tento druh napadá hlavně ocasaté obojživelníky a je extrémně nebezpečný pro mloky rodu Salamandra, kteří po nakažení vždy umírají.
Oba druhy pochází pochází z Jihovýchodní Asie a k jejich šíření došlo pravděpodobně cestou obchodníků se zvířaty. Tak se Bd rozšířilo prakticky po celém světě. Tento druh však není tak nebezpečný jako Bsal, jelikož na něj má řada druhů vybudovanou rezistenci a infikované jedince lze většinou léčit. Oproti tomu Bsal je schopno přežít širší škálu teplot a vlhkosti ve formě odolných spor. Kromě své domoviny byl tento druh zatím objeven jen ve čtyřech zemích Evropy, kde ale způsobil značnou škodu na populacích obojživelníků. Má například na svědomí vymření mloků skvrnitých v Nizozemí. Nemoc se do Evropy dostala pravděpodobně skrz obchod s obojživelníky z Asie, nicméně je známo že se šíří na všem vlhkém včetně podrážek bot a nohou vodních ptáků.
Co s tím dělají vědci?
Vědci se nyní snaží zjistit o této nemoci co nejvíce informací. V České republice se problematikou zabývá tým odborníků z Fakulty Životního Prostředí, ČZU v Praze, pod vedením doc. Ing. Jířího Vojara, Ph.D. Dosud posbírali tisíce vzorků kožních stěrů z několika zemí Evropy, včetně ČR, z nichž pouze několik vyšlo pozitivních na Bsal. V ČR tento patogen zatím nebyl potvrzen ani ve volné přírodě, ani v chovech. Bd zde bylo potvrzeno již dříve, ale nezdá se že by významně ovlivnilo populace našich obojživelníků.
I my (Herpetology.cz) jsme se v roce 2017 zúčastnili expedice do severního Španělska, kde se týmu vědců podařilo objevit přítomnost Bsal u 5 vzorků z čolků hranatých (Lissotriton helveticus) ze dvou lokalit v regionech Asturias a Cantabria. Pro více informací se podívejte na naše video a fotoreport z expedice případně do odborné publikace (Lastra González et al., 2019).
What you can do?
- Vydesinfikujte nebo alespoň vysušte a teplotně ošetřete (35 + ° C) boty poté co se vrátíte z procházky lesem, kde se vyskytují mloci a čolci
- Okamžitě nahlaste náhlá početná úmrtí obojživelníků orgánům ochrany přírody nebo nám
- Šiřte osvětu ohledně tohoto onemocnění mezi svými známými
- Pokud jste chovatel obojživelníků, nechte svá zvířata testovat na přítomnost Bd a Bsal. Tým na ČZU většinou nabízí testování zdarma.