Popis
Mlok skvrnitý je velký obojživelník s krátkými končetinami, poměrně dlouhým a silným ocasem a malou hlavou se zakulacenou tlamou a vypouklýma očima. Velikost i zbarvení se výrazně mění dle několika poddruhů. Dospělý jedinec je dlouhý 18-28 cm. Nejčastěji se objevují mloci s černě zbarveným tělem se žlutými skvrnami nebo pruhy. V některých lokalitách se objevují i poddruhy se skvrnami pomerančově oranžovými až červenými. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší.
Rozšíření
Tento obojživelník je trvalým obyvatelem především od jižních až po střední části evropského kontinentu, dále se objevuje v jihozápadní Africe a je také nejrozšířenějším zástupcem mlokovitých v celé západní Asii.
Mloka skvrnitého jako jediného zástupce rodu Salamandra najdeme na celém našem území. Výjimkou jsou západní okraje Českomoravské vrchoviny a bezlesé nížiny, hlavně na jihu Čech a Moravy. Obvykle se zabydluje ve vlhkých listnatých a smíšených lesích, zejména v bučinách. Nejčastější výskyt můžeme zařadit mezi 200-600 metrů n.m. Velmi často se ale objevuje i v nížinatých oblastech, ale i na horách. Zdržuje se v blízkosti vodních toků a studánek nebo jezírek, kam každoročně naklade i snůšku vajec. Mlok skvrnitý je živočich s převažující noční aktivitou. Ve dne a za suchého počasí se schovává pod kořeny či kůrou stromů, pod pařezy, zdržuje se také v norách hlodavců nebo ve skalních štěrbinách. Ve dne jej můžeme pozorovat například po dešti, kdy si shání potravu. Aktivní je od března či dubna až do října, někdy do listopadu. Přes zimu se ukrývá ve větších skupinkách pod zemí, např. v jeskyních, štolách, dokonce i ve sklepech.
Potrava
Mloci se živí suchozemskými bezobratlými. Především vyhledává žížaly, stonožky, pavouky a drobný hmyz, červy a slimáky.
Rozmnožování
Mezi třetím a čtvrtým rokem života mločí jedinci pohlavně dospívají. Dožít se přitom v přírodě mohou až 20 let. Nejvhodnějším obdobím pro rozmnožování pro ně je období od začátku července až do října.
Vlastní akt rozmnožování probíhá tak, že sameček přenáší samičku na zádech, cestou naklade na zem spermie v podobě váčku, tzv. spermatofor. Samička ho sebere do svého kloakálního otvoru, kde následně probíhá vývoj oplozených vajíček. Během března a dubna následujícího roku, nebo také až dalšího roku je klade do vody v podobě vyvinutých larev ve vaječných obalech. Samička naklade přibližně 40 larev ročně. Larvy se přetvářejí k obrazu rodičů až do listopadu téhož roku nebo do jara následujícího.
3-6 centimetrové larvy mají hnědou nebo černohnědou barvu s mramorováním. Za hlavou, po stranách mají vnější keříčkovité žábry. Zřetelné jsou oba páry končetin. Ploutevní lem se táhne od ocasu až na hřbet. Na rozdíl od larev čolků je ukončen asi v polovině trupu. Jsou masožravé, ve svém okolí loví rybí potěr, drobné korýše a členovce. Běžně se požírají i navzájem.
Ochrana
Všeobecně je mlok skvrnitý považován za zranitelný, málo ohrožený druh. V České republice je však díky vysazování smrkových monokultur, postupnému odlesňování, intenzivnímu zemědělství a především díky rozvoji automobilové dopravy považován za silně ohrožený druh, který je přísně chráněn a nesmí proto být ve volné přírodě odchytáván za účelem chovu.