Samos 2024

Termín: 2-9.7.2024
Účastníci: Tomáš Dino Holer

V létě 2024 jsme s rodinou vyrazili na dovolenou na řecký ostrov Samos. Tento ostrov jsme zvolili jednak proto, že zde nejsou přeplněné pláže a hotelové resorty, ale také pro jeho unikátní herpetofaunu. Ostrov Samos leží při západním pobřeží Turecka a najdeme zde různé druhy plazů z Balkánu, ale také druhy, jejichž areál rozšíření pokračuje dále na východ.

Ostrov Samos s vyznačeným místem expedice

Primárním cílem samozřejmě zůstávala rodinná dovolená u moře. Vzhledem k vysokým teplotám, které přes den dosahovali až 36°C, bylo možné hledat plazy pouze brzy z rána a po západu slunce. A tak jsem každé ráno alespoň na hodinu vyrazil do terénu. Okolí městečka Kampos, kde jsme byli ubytovaní, nabízelo různá místa k herpingu. Tato místa jsem si samozřejmě předem vytipoval pomocí Google map a také s ohledem na nálezové databáze iNaturalist a Observation.org. Až na výjimky, se všude dalo bez problému dostat a jen turistické apartmány při pobřeží byly oploceny. Jinak se může náruživý herpetolog na ostrově volně pohybovat po prašných cestách, vyschlých korytech říček či v olivových sadech. Z reportů předešlých expedic jsem se dočetl, že herpetofauna Samosu je druhově pestrá avšak početnost jednotlivých druhů je naopak poměrně nízká. Svůj podíl na tom zajisté má obrovské množství koček, které se ale alespoň teď v létě, naštěstí drželi pouze v blízkosti apartmánů a usedlostí.

Všude jsou desítky koček

Měl jsem štěstí, že začátkem naší dovolené se na místní poměry celkem znatelně ochladilo a první dva dny denní teploty dosahovaly pouhých 27°C. Hned první noc jsem nedočkavě vyrazil do terénu. Vrátil jsem se trochu zklamaný a rozpačitý, neboť jsem za dvě hodiny našel pouze jednoho gekona tureckého (Hemidactylus turcicus). Na Samosu se vyskytuje pravděpodobně jediná původní evropská populace chameleonů obecných (Chamaeleo chamaeleon). Poměrně hodně času jsem tedy při nočním herpingu věnoval prosvicování keřů a nízkých stromů při pátrání po spících chameleonech. Bohužel jsem neuspěl a za celý pobyt se mi chameleony nalézt nepodařilo. Paradoxem bylo, že poslední den před odletem, spatřila dcera majitelky našeho apartmánu dospělého chameleona, který zrovna přecházel cestu přímo v areálu ubytování. Samozřejmě jsem, hned jak jsem se to dozvěděl, začal prohledávat zahradu. Ve spleti hustých zelených křovin jsem však pátral marně.

Gekon turecký (Hemidactylus turcicus)

Hned druhý den ráno jsem si trochu zpravil chuť. V olivovém sadu jsem narazil na několik agam hardún (Laudakia stellio), které byly velmi plaché a jen těžko se mi podařilo udělat několik snímků a záběrů. Byl jsem překvapen, že jsem první den nepotkal žádné drobné ještěrky. Až později během několika dalších výprav, jsem potkal několik hadioček úhledných (Ophisops elegans) u kterých jsem předpokládal mnohem větší koncentraci jedinců. Zřejmě je zde silně redukují již zmíněné kočky. Jeden z těchto roztomilých chlupatých vrahounů přinesl majitelce apartmánu dokonce dospělou agamu. Ta prý údajně kočce vynadala a agamu (snad) zachránila.

Agama hardún (Laudakia stellio)
Agama hardún (Laudakia stellio)
Habitat Agam hardún (Laudakia stellio)

K dennímu herpingu jsem si vytipoval vyschlé koryto říčky v celkem hlubokém údolí. Procházel jsem ho prakticky denně a tím jsem si ověřil, že procházet stále stejné území může být ve výsledku celkem efektivní. Našel jsem zde několik dalších agam hardún, které rozhodně patří k nejpočetnějším plazům minimálně pro tuto část ostrova. První den jsem zde také zpozoroval a málem odchytil obrovskou štíhlovku kaspickou (Dolichophis caspius), jejíž délka byla odhadem něco kolem 2m a to i přesto že jí chyběla značná část ocasu. Zranění vypadalo čerstvě a ačkoli jsem se ke štíhlovce dostal téměř včas a chytil jí za zbytek ocasu, většina těla už byla mezi kameny hluboko pod zídkou a tak jsem ji pustil abych hadovi nezpůsobil další trauma a stejně by se mi ho nejspíše nepodařilo dostat ven. Později jsem ještě téměř na stejném místě pozoroval dospělou ještěrku anatolskou (Lacerta diplochondrodes cariensis), kterou se mi ale stejně jako štíhlovku nepodařilo vyfotografovat. Během dalších výletů jsem v tomto údolí pozoroval ještě několik hadioček úhledných (Ophisops elegans), dva scinky levantské (Heremites auratus) a poslední den se mi přes cestu bleskově mihl dlouhý a velmi tenký mladý had, hnědé, trochu nazelenalé barvy, s největší pravděpodobností mladá štíhlovka útlá (Platyceps najadum).

Agama hardún (Laudakia stellio)
Scink levantský (Heremites auratus)
Hadiočko úhledné (Ophisops elegans)
Začátek koryta vyschlé říčky
Údolí vyschlé říčky je ideálním habitatem pro různé druhy plazů

Samozřejmě jsem doufal v nález zmije turecké (Montivipera xanthina). Tu jsem nakonec i viděl, ale bohužel přejetou na silnici mezi apartmány. Byla mrtvá maximálně desítky minut, ještě ani nebyla ztuhlá a stejným místem jsem asi 2 hodiny předtím procházel. Na samosu jsou poměrně vysoké hory, jejichž nejvyšší vrchol – Kerkis, dosahuje výšky 1443 m. n. m. Z hor tečou dolů do moře prameny, některé pouze z jara, jiné jsou poměrně vodnaté i v létě. Zemědělci vodu sbírají do malých betonových nádrží a používají na zalévání svých plodin. V jedné takové nádrži jsem narazil na několik skokanů Bedriagových (Pelophylax bedriagae). 

Přejetá zmije turecká (Montivipera xanthina)
Přejetá zmije turecká (Montivipera xanthina)
Skokan Bedriagův (Pelophylax bedriagae).

Nejvíce se na mě štěstí usmálo při jedné z nočních pochůzek. Byl jsem sice unavený, ale nechtěl jsem ztratit ani jednu příležitost a tak jsem po západu slunce opět vyrazil prohledávat keře kvůli chameleonům. Po dvou hodinách marného snažení, poškrábán trny keřů a znaven jsem se vracel z kopců dolů k osídlenému pobřeží. V duchu jsem si říkal, kdybych tak potkal alespoň jednoho hada, třeba skvrnovku kočičí nebo užovku levhartí. A když už jsem byl téměř na okraji městečka, nad škarpou u cesty jsem zpozoroval krátké tenký tvar, připomínající hada. A skutečně to had byl! Můj první hroznýšek turecký (Eryx jaculus). Z nálezu jsem měl obrovskou radost, vidět tyhle krypticky žijící podivuhodné hady jsem chtěl už dávno.

Hroznýšek turecký (Eryx jaculus)
Hroznýšek turecký (Eryx jaculus)
Habitat hroznýška
Celkový pohled na habitat většiny nalezených druhů

Nakonec jsem tedy během omezeného času stráveného herpingem našel celkem dost druhů místní herpetofauny. Rozhodně bych se ale do těchto míst rád vrátil, ideálně někdy během jarních měsíců, kdy jsou plazi mnohem aktivnější. Ostrov Samos však za mě představuje jednu z destinací pro ideální dovolenou herpetologa a jeho rodiny.

Dino

Seznam nalezených druhů:

Celkem (10 druhů)

Obojživelníci (1 druh)

Žáby (1 druh)

Pelophylax bedriagae

Plazi (9 druhů)

Ještěři (5 druhů)

Laudakia stellio

Heremites auratus

Ophisops elegans

Lacerta diplochondrodes

Hemidactylus turcicus

Hadi (4 druhy)

Montivipera xanthina (přejetá)

Eryx jaculus

Dolichophis caspius

Platyceps najadum