Popis
Středně velká, štíhlá užovka s velkou, trojúhelníkovou hlavou. Šupiny jsou výrazně kýlnaté. Zbarvena je šedohnědě, červenohnědě až olivově, s množstvím žlutých a černých skvrn na hřbetě. Délka obvykle 80-100 cm, vzácně až 150 cm.
Výskyt
Obývá rozsáhlý areál od Malé, Přední a Střední Asie až do západní Číny a severozápadní Indie. V Evropě tato užovka žije na jihu Ruska, na Balkánském a Apeninském poloostrově a ve střední Evropě (souvislým areálem zasahuje do Maďarska, východního Rakouska a ČR, izolované populace jsou v západním Rakousku, Švýcarsku a SRN). V jižní a zejména ve východní části areálu rozšíření je druh místy velmi hojný. Na území ČR se vyskytuje v nižších polohách, kde je vázána na střední a větší říční toky a velké potoky. Méně hojná je i u rybníků a vodních nádrží. I když je rozšířena po celém území, je její výskyt zejména v Čechách značně nesouvislý. Jen výjimečně se na území Česka vyskytuje nad 400 m n. m. Populace užovky podplamaté v Česku obývají tekoucí i stojaté vody. Dává přednost lokalitám s kamenitými, vegetací zarostlými břehy. Obzvláště hojná bývala v místech, kde řeky měly mělké kamenité dno a kde se tvořily peřeje. Udržujícím faktorem pro její trvalý výskyt je dostatečně čistá voda s hojností drobných ryb.
Potrava
Převládající složkou jejich potravy jsou drobné rybky, méně častí jsou obojživelníci a jejich larvy.
Rozmnožování
Páření probíhá nedlouho po opuštění zimovišť, ale může se protáhnout až do června. Svatební hry jsou poměrně klidné. Jsou známy případy hromadného páření více jedinců, většinou s převahou samců. Od června do začátku srpna kladou samice do nejrůznějšího organického substrátu 5 až 25 vajec. Někdy klade víc samic vejce na stejné místo. Mláďata se líhnou zpravidla po 2 měsících, většinou v září. Vlivem mikroklimatických podmínek se vývoj zárodku může urychlit nebo naopak výrazně zpomalit. Pohlavně hadi dospívají ve 3. roce života. Velmi dobře plavou a potápějí se.